The Cloverfield Paradox

To se tak už někdy stává, že když se parta vědců vydá do vesmíru testovat zcela nově objevenou věc, nemusí to vždy dopadnout úplně dobře. Už jen to, že je nutné onu věc zkoumat ve vesmírů o lecčem vypovídá. Tahle blbina je prostě hrozně moc nebezpečná a na Zemi by mohla způsobit pěknou neplechu.

Cloverfield

Výsledkem je sci-fi, u kterého máme neustále pocit, že jsme jej již někde viděli. Film je poměrně násilně naroubovaný na sérii Cloverfield, která sama o sobě je vynikající, ale jen to, že rozhodnutí připojit film k této sérii padlo, až po zahájení natáčení o mnohém vypovídá.

Film není originální a nutno říci, že se o to ani nijak výrazně nesnaží. Každou smrt jste již viděli v některém z jiných filmů a i přesto že jsou ve filmu i silnější momenty, tuto potápějící se vesmírnou loď to prostě nezachrání. Zcela chybí vnitřní logika a i příběh je v některých momentech velice zmatený.

Tonoucí se stébla chytá

Abychom však jen nekritizovali, ve filmu se objevují skutečně povedené efekty a skutečně dobrý koncept prostředí. Sice se nedočkáme tak dobré vizuální stránky jako například u Passengers, ale pokud budeme porovnávat s velice podobným Life, zde je na tom Cloverfield Paradox o něco lépe. Největším paradoxem je ovšem to, že film, který je postaven na velice přitažlivém téma, se o něj jen tak zlehka otírá a vůbec jej nerozvádí. Otevřená časoprostorová brána umožňující vstup nejrůznějších entit je tady zabouchnuta ještě dříve, než se vůbec stačíme rozkoukat.

Latest posts by Vojtěch Sedláček (see all)