Sinister² jako „nevýjimka“ potvrzuje pravidlo, že „zadruhé“ je to už o ničem. Filmy nejsou seriály, k čemu jsou obsahově shodné druhé díly, pokud nemapují Harryho Pottera v Bradavicích, v Tajemné komnatě nebo v Azkabanu? Prostě zde už nic převratného nevymyslíte. Nakonec zjistíte, že se ve druhém díle potvrdí to, že tento film je vlastně nekonečný, protože zlo si cestu vždycky najde…

Není to úděsné kvílení, ale běžný zvuk naznačující něčí příchod, použití nějaké věci apod., a to ačkoli je člověk jinak v domě sám. Sinister je geniální v použití zvuku deformace videopásky. Dnešní generace možná tento zvuk nezná, ale právě o to více přitažlivějším je z hlediska nových zvuků, které nelze přiřadit k jinak obvyklému jevu…

Tento, s vesmírnou nadsázkou rodinný film měl veliký potenciál již po nevídaném úspěchu (na poli současné, jinak již bohužel podprůměrné hororové tvorby) prvního dílu z roku 2012, kde se dosyta opíjel kvalitní whisky neustále podceňovaný Ethan Hawke. Ten ztvárnil na první pohled triviální roli tradičního domácího pisálka s múzou na dně láhve, avšak s brilantními ataky mima…

Lidi už odnepaměti fascinovala hra světla a stínu, už dávno různí vědci vymýšleli, jak donutit obrázky k pohybu. Až v devatenáctém století se konečně podařilo vyvinout první film. Černobílé, němé, ale pohybující se obrázky zaujaly snad každého. Od té doby se film neustále zdokonaloval a také záznamová média, na která se film natáčel a uchovával.

Dnes už jsou vzácností pásky starých filmů, lidé většinou používají DVD nebo Blu-ray média. Film na DVD se stal nedílnou součástí našich životů, ať už jde o rodinné snímky nebo komerční filmy, každý se na něco díváme téměř denně. Dnes patří televizor k základnímu vybavení každé domácnosti a neměla by chybět ani filmografie oblíbených snímků...

Horor samozřejmě neznamenají zdaleka jen filmy, já osobně mám slabost i pro fotografie, z kterým mi běží mráz po zádech. Pokud trpíte stejnou slabostí, zaslouží si tenhle článek i vaší pozornost.

Na začátku byla jen fascinace opuštěnými budovami, později přišla potřeba je nějakým způsobem fixovat a zároveň předat dál. Focení se později stalo jeho hlavním zájmem. Jeho největší inspirací jsou filmy Stalker a Silent hill, což je z jeho tvorby zřejmé.

Co je ještě důležité, pro focení jsou občas potřeba i modely a modelky, takže pokud jste odvážní, máte rádi opuštěné budovy a chcete se na něčem zajímavém podílet, nebojte se ho kontaktovat. Aktuálně má v plánu zpracovat drogovou tématiku, konkrétněji halucinogeny...

Rozhodně si zaslouží pozornost a to z více jak jednoho důvodu. Není jen českým hororovým producentem, ale zároveň i režisérem a co víc, pokud někdo z mladý generace vůbec čte, můžete si přečíst i pár jeho povídek. Původně byly vydávány ve Filmagu extra ( časopis dnes pokračuje jen na internetu a to pod názvem  Howard), jehož starší čísla, která se hororu věnovala,  už dnes sežene jen velice obtížně. Ale pokud o povídky skutečně stojíte, můžete si zakoupit celou sbírku.

Trailer Neusínej 2

Jak probíhalo natáčení tvé prvotiny Neusínej?

Těžce, jako každý debut. Původně jsem měl v plánu začít hned celovečerákem, ale nakonec jsem si to naštěstí rozmyslel...

Vychutnáváte si  horory doma u televize a už vás to nebaví? Nesmutněte, nejste jediní! Zvedněte zadek z gauče a vyražte ven na Bloody Xmas!

Kdy: 15.-17.11. 2013

Kde: Chotěboř, hotel Fantazie

Cena:  80-300Kč (což za takovou zábavu není příliš)

O co se přesně jedná?

V první řadě si tu můžete užívat projekce filmů dlouhých i krátkých, podívat se na pár obrazů, poslechnout si koncert. Také tu najdete pestrý fanouškovský program a hernu plnou her nejen na počítač či konzolí, ale i hry karetní a deskové. To vše samozřejmě na téma hororu. Poznáte plno nových lidí zajímající se o dané téma a trochu přičichnete i k té české hororové scéně.

Chcete vědět více? Mrkněte na jejich oficiální web.

Co ale považuji za důležitou...

Úspěch Světové války Z je jedním z největších překvapení tohoto léta. Problémovému projektu, který si z předlohy Maxe Brookse vzal jen název (a byl tak od začátku proklínán čtenáři knížky) a měl katastrofální testovací projekce,

Cighid je název rumunského sirotčince, který se nachází nedaleko města Oradea. Domov se nachází v bývalém loveckém zámečku a šest kilometrů od něj můžete navštívit i hřbitov se  137 hroby mentálně postižených dětí. Právě ty totiž bývaly obyvateli Cighidu.

Jak se něco takového může dopustit?

Vše začalo nástupem komunistického režimu Nicolae Ceausescu, který se od 1970 pokoušel zvýšil počet obyvatel. Pod pohružkou

Najde se mezi námi jen málo jedinců, kteří nepodlehnou kvalitnímu filmu ve špičkové kvalitě. Těch je však na televizních obrazovkách stále méně a spoléhat se na to, že zrovna v sobotu večer budou dávat váš oblíbený trhák, nemá cenu. Daleko lepší se na takové sledování připravit a pořídit si bohatou filmotéku.