Jeruzalem

Film, spadající do současné generace hororů, využívajících moderní techniky ke zprostředkování nadpřirozena. Teď není řeč o zaznamenávání snítků prachu jako nadpřirozené energie, ani o detekci zvuku – jak se tomu říká – měření magnetických anomálií za pomoci „Majk Spirit“ Boxu? 🙂 , nýbrž o prostou kameru, která zaznamenává pohled samotného prožívajícího. Je to vlastně taková verze videohry…

Ano, ano – takových filmů už je tady od Záhady Blair Witch zbytečně moc a jakousi „hodnotu“ mají jen v případě, že jsou na reálném podkladu, což už se také zneužívá dezinformací až do bezvědomí, a věřit dnes nemůžeme ani válečnému dokumentu.

Jeruzalem však přišel s novou reklamou – chytrými brýlemi, které aplikoval v praxi. Náramně to spojuje svět sociálních sítí, informace „zvenku“, které dají pochopit určitým scénám ve filmu tady a teď, vše krásně vidíte na obrazovce díky propojení všech účtů – od Fb (kde sdílíte fotografie), Twitteru (kde se dozvíte aktuální zprávy), WhatsAppu (kde se nejrychleji zkontaktujete s přáteli i rodinou), až po Skype (kde se s rodinou i dovoláte ve formě videohovoru). K tomu nezapomeňte propojení emailu, www stránek a z toho vyplývajících vyskakovacích oken, které vám okamžitě oznámí aktuální problematiku ve světě nebo v rodině. Veškerou polohu, možnost navigace, blá blá blá…. To vše aniž by bylo nutné, zdržovat se prázdnými scénami za cestou do internetové kavárny, četbou denního tisku, nebo trápením se s pofidérním kompasem. Ano, pokrok je úžasný a je fajn, že se všema těmahle hračkami umíme, ale co když doma zapomeneme Power Banku? 🙂 – navrhuji skautské výcviky pod hlavičkou „Kdyby náhodou“…

Tvůrci velmi chytře vsadili rovněž na prostředí, které je v současné době kontroverzní zejména z jiných než duchařských point, na druhou stranu se zde dá velmi krásně spojit náboženství s mýty (a tak se také stalo). Nevím, proč, ale celá tahle dovča mi nějak připomněla poslední film Sexu ve městě…

Nakolik byl film postavený na možném reálném podkladě přehnaný, rozepisovat nebudu – pozná to každý z nás sám. Na jednu stranu situace, do které se můžeme dostat my všichni, „doladěná“ opravdu o prvky jako by z nějaké videohry, naprosto ponižuje kvalitu tohoto filmu, neboť v první polovině filmu si přijdete jako ve filmu s Liamem Neesonem, který kontroluje svou dcerušku na prázdninách, zatímco druhá polovina filmu vypadla z parodie Hvězdných válek a Vetřelce a (slovu „zoombie“ už nemůžu ani přijít na jméno) dohromady. Já vím, snadno se kritizuje, ale když ono to tak opravdu je… Lovec trolů a Zrození ďábla. A možná bych mohla pokračovat dalšími snímky, z kterých se lepí ty nové a nové.